dnes je: 01.04.2020 svátek má: Hugo
obec Údrnice
oficiální internetové stránky

Údrnická Lhota

Už podle názvu je vznik Údrnické Lhoty spojen s prosperitou a populačním vzrůstem Údrnic a v důsledku toho s potřebou dalšího sídla a polí pro obyvatele původní vsi v raném 14. století. V roce 1320 byl pány z Labouně a další šlechtou Jičínska na tvrzi údajně v Údrnicích uvězněn pan Vok z Rotštejna. Šlo o  škody na majetku několika šlechticů a o jejich náhradu. Podle parcelace pozemků na mapě stabilního katastru či nastarších mapách parcelních předpokládám, že tato tvrz stála v areálu usedlosti čp. 100 v Údrnické Lhotě - nikoli v Údrnicích. V areálu usedlosti čp. 100 a v jejím bezprostředním okolí by bylo možné při jakémkoli zemním zásahu nalézt movité doklady o tvrzi a jejích majitelích. Podmínkou takového nálezu je  ovšem ohlášení zemních prací  nebo jakýchkoli movitých nálezů archeologickému pracovišti jičínského či královéhradeckého muzea. Případné nálezy by potvrdily listinu o výše uvedeném sporu jičínské šlechty.

 

Vesnice sama je ulicového typu, což znovu podporuje její vznik ve 14. století. Trochu vyjímečná je její poloha ve svahu nad potokem a rybníkem. Při různých drobných zásazích do země byly často nacházeny střepy nádob ze 14.- 18. století.

 

Na rozdíl od Údrnic pochází z katastru Údrnické Lhoty několik významných pravěkých nálezů a objektů. Zatím nejstaršími nálezy jsou dvorec, sídliště a keramická pec - vše z pozdní doby bronzové. Nelze vyloučit, že všechny tři lokality spolu chronologicky souvisejí.

 

Za stodolou usedlosti č. 107 u jihovýchodního okraje vsi byla při letecké prospekci zjištěna vůči okolí výrazně vymezená tmavošedá plocha zasahující pod stodolu a až k silnici ze Lhoty do Drahorazi. Na zemi byly po orbě opakovaně sebrány desítky zlomků keramických nádob datovatelných do pozdní doby bronzové. Výšinná poloha patrná již od Bílska u Kopidlna s rozhledem do okolí byla nejspíš dvorcem. 

 

Severovýchodně odtud při  severozápadním výběžku Keteňského lesa byly v rýze pro vysokotlaký plynovod v listopadu 2003 sebrány střepy hnědé a cihlové barvy stejného vzhledu a technologie jako u stodoly usedlosti čp. 107. I zde byly při letecké prospekci zjištěny šedé rozorané objekty. Jedná se pravděpodobně o sídliště z pozdní doby bronzové.

 

Rýha pro vysokotlaký plynovod  Jičín - Libáň protnula asi 750 m jižně od dvorce a severně u drobné vodoteče pec na vypalování keramiky. V obou profilech rýhy pro plynovod byla velmi dobře patrná její okrově červená destrukce. Do předpecní jámy se zřítila její hliněná klenba. Ze začištěných profilů byly vybrány zlomky mazanice z klenby pece a zlomky velkých keramických nádob. Pocházejí rovněž z pozdní doby bronzové.

 

Z Údrnické Lhoty pochází z Jičínska zcela unikátní nález železného laténského meče s pseudoantropomorfní rukojetí. Meč uložený v Muzeu hlavního města Prahy má bronzovou objímku rukojeti, jeho čepel je neúplná.  Rukoje? má tvar silně stylizované roznožené lidské postavy se vztyčenými a rozevřenými pažemi. Meč byl údajně nalezen v místní cihelně u lidské kostry. Lze jej datovat do stupně B laténské kultury(4. století př.n.l.).

OÚ Údrnice 2005 | vytvořeno redakčním systémem Obecniurad.net od 2best