historie obce

První písemná zmínka

První zmínka o obci pochází z roku 1374. Je uvedena v nejstarším urbáři rožmberského zboží, uloženém v Národní knihovně České republiky v Praze (Knihovna Křižovníků, sign. XXIII J 20). Zmíněný urbář je datován do roku 1374.
Dobšice jsou zde zmiňovány jako „villa Dobrczycz“.
Nejstarší známá písemná zmínka o Libněvsi, části Dobšic, je uvedena v listině Sofie, abatyše kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Datuje se k 1. 1. 1316. Uvedená listina, 1. 1. 1331 potvrzená pražským biskupem Janem, se nedochovala v originále, ale pouze jako inzert v konfirmaci krále Karla IV. Je uložená ve Státním ústředním archivu v Praze (Archivy českých zrušených klášterů za Josefa II., sign. ŘB sv. Jiří 39, inv. č. 241).

Keltské pohřebiště

Dobšice leží v místech osídlených již v dávných dobách. Svědčí o tom nález keltského pohřebiště r. 1899. Západně od obce, kde se kopal písek na parc. 248 bylo objeveno v 5 řadách 13 koster. Stáří hrobů se datuje do 4. - 3. století před naším letopočtem. Předměty zde nalezené jsou uloženy v Polabském muzeu v Poděbradech, a také v Národním muzeu v Praze.

Tvrz a zámeček

Počátkem 15. století stávala v Dobšicích tvrz. Sídlil na ní Jan Kyjata ze Zásady, v roce 1430 pak Jan z Hostic. Dle místní pověsti byla tvrz v obci a zámek za Cidlinou. Od té doby se říká tomuto místu Na zámečku. (Od r. 1925 zde stojí nové domky.)
V 16. století se  připomíná dvůr Libněves, který  náležel ke Žiželickému statku. S ním byla ves spojena k Chlumeckému panství.

Cukrovar

V roce 1835-36 byl v Libněvsi postaven  jeden z nejstarších cukrovarů v Pocidliní. Založil ho pražský velkoobchodník Jindřich Edvard Herz, který byl nájemcem dvora. Zavedl pěstování cukrovky a značně ho rozšířil najmutím dalších dvorů od chlumeckého, poděbradského a dymokurského panství.

Původně byl cukrovar zařízen pouze na vaření sirobu, který se v sudech dopravoval do rafinérie v Praze na Karlově a na Zbraslavi, kde se dále zpracovával. Zajímavostí je, že sudy se sirobem se válely po prknech položených na polní cestě v délce 3 km od cukrovaru až k císařské silnici pod Vlkovem, kde se teprve nakládaly na povozy.
Po roce 1845 byl cukrovar rozšířen na zařízení lisové a vyráběl se zde homolový cukr. V roce 1877 byl zrekonstruován na zařízení difusní a výrobu výlučné suroviny.
Po J. E. Herzovi se závodu s najatými dvory ujal jeho ze?, vídeňský bankéř Louis z Herberů a vedl jej až do roku 1888. V tomto roce přešel závod se dvory Libněves, Báň, Korec a Levín s Hradištkem na komanditní společnost pod firmou H. E. Herz, nástupce předchozí v. o. s.
Roku 1894 před početím kampaně cukrovar vyhořel a v srpnu r. 1895 byl znova zřízen na nejmodernějších základech.
Ředitelem cukrovaru byl Karel Pohl, pak jeho syn Leopold Pohl.
Roku 1923 po zúrodnění  půdy v Radovesnicích pro pěstování cukrovky, byla vybudována úzkokolejná dráha do cukrovaru v Libněvsi. Zrušili ji v roce 1959.
Výroba v cukrovaru neustále stoupala. V posledních letech se zpracovalo za 24 hodiny 8000 q řepy. Zaměstnání tu našlo mnoho lidí z okolí.V důsledku hospodářské krize však cukrovar zbankrotoval a byl v roce 1933 zbourán.

 

Výstavba silnic

Obec Dobšice neměla až do roku 1900 silniční spojení se sousedními obcemi. Teprve v roce 1903 byla vystavěna silnice k Žehuni nákladem 9625 Kč a roku 1921 k Chrčicím (ke Kozí hůře) nákladem 130 000 Kč. A konečně k hájku r. 1927 nákladem 32 000,-Kč. Silnice byly stavěny většinou z kamene (opuky) nalámané na obecním  pozemku na kopci a zasypány pískem, dodaným z polí hospodářů.

Hřbitov v Dobšicích

Na základě zákonného nařízení, podle kterého musí každá obec zřídit obecní hřbitov, usneslo se obecní zastupitelstvo o jeho vystavění. Zpočátku probíhala jednání se Žehuní o vybudování společného hřbitova na pozemku při silnici vedoucí z Dobšic do Žehuně. Jednání však nevedla k cíli, a tak bylo vyhlédnuto místo na obecním pozemku při silnici k hájku. Stavbu provedl zdejší rodák Fr. Janata, zednický mistr v Král. Městci, v roce 1924. U vchodu hřbitova jsou zasazeny pamětní desky se jmény padlých v I. světové válce.
Slavnostní sázení lip před hřbitovem pořádal osvětový sbor v Dobšicích v neděli dne 27. března 1932.

Historie obce v datech

1835 - 36        postaven cukrovar v Libněvsi

1860               dráha Velký Osek - Hradec Králové

1867               Boží muka

5. 3. 1887       založen Sbor dobrovolných hasičů

1903               silnice k Žehuni

1921               silnice na Kozí hůru

1924               obecní hřbitov

1927              silnice k hájku

1932               zbourán cukrovar

27. 6. 1948     Památník padlých v I. a II. světové válce

14. 3. 1969     založen TJ Sokol Dobšice

1970              postaveny kabiny na hřišti

21. 10. 1979   otevřen kulturní sál

1979               otevřena prodejna v Libněvsi

1. 11. 1988    nový most přes Cidlinu           

OU Dobšice 2007